Jako to viděl Petr
V sobotu 25.9. v časných ranních hodinách vyrazila 6-ti členná skupina zástupců LKT80 (Dana, Štěpánka, Markétka, King, Mira Žák a Petr) za našimi polskými přáteli do Zdzieszowic. Pro některé to bylo přece jen přespříliš brzo, tak se dostavili na místo srazu s menším zpožděním :). Poté se dala celá výprava vedena, téměř neomylnou, GPS do pohybu. Cesta ubýhala celkem poklidně, až od křižovatky kousek před Zdzieszowicemi, kde jsem zatočili v pravo a GPS neomylně zahlásila „za 3,5km se naloďte na trajekt“. V tu chvíli se stali asi dvě věci. Za prvé – mě málem šlahlo. Za druhé – king v druhém autě se asi velmi dobře bavil, když mě viděl lézt vypleštěného z auta. No k trajektu jsem tedy dojeli, měli jsem i štěstí, že byl na naší straně, tak jsem na něj hupli, potrénovali ruční přetahování říčního prámu na druhý břeh, za čož jsem spořádaně zaplatili převozníkovi a dojeli už v poklidu do Zdzieszowic do školy. Odtud nás polští přátelé přeposlali do centra prvního závodu, které bylo na okraji lesa tak 1km západně do nádražíčka Raszowa. Počasí bylo nádherné (sluníčko do nás pralo jak zběsilé), tak jsem zakempili, nahodili oddílové dresy a vyrazili se zahřívat. Štěpánka se zahřívala tak intenzivně, že asi po 500m píchla, tak jsem potrénovali i výměnu duše.
Závod 1. – Krátká
První byla na pořadu krátká. Po zemi pro mě cca 15km a 19 kontrol. Což o to les to byl placaný s pravoúhlou sítí cest. Volba téměř nebyla. Buď se dal čtverec lesa objet zleva nebo zprava, ale asi 2 volby se tam našli. Do lesa jsem jel s tím, že po rovince to bude flákačka a musím říct, že fakt nebyla. Celou dobu člověk dupal jak o život, brzdit se téměr nemuselo a na konci jsem toho měl po 40 minutkách plný brejle a jazyk na vestě. Byl to takový delší pekelný sprint.
Naše naděje nezklamaly, takže Jana B. (jak naši Danušku poláci překřtili – dále tedy v textu bude vedena pod krycím jménem „Jana“) to suveréně vyhrála, Štěpánka byla druhá, když ji porazila pouze Anna Kaminská. Já jsem se nějak nepochopitelně propracoval na 2. místo. Kompletní wyniki jsou tu.
Po závodě jsem se přesunuli do školy, v poklidu si šli nacpat pupky objednaným obědem, dali po jednom „mocném“ místím pivku (12°) a upadli v tělárně na podlahu, abychom nasáli nové síly na odpolední sprint. Z nějakého důvodu jsem si preventivně nastavil na mobilu budík na půl hodiny před sprintem. Možná to byla chyba, protože mě fakt vzbudil (všichni jsem fakt vytuhli a chrněli jak baryni) a my museli na sprint.
Závod 2. – Sprint
Sprint se jel v blízkosti našeho ubytování – tj. v severní, trochu oddělené části, Zdzieszowic. Sprint byl fakt moc fajnovej „rušné“ křižovatky byly hlídány a aut se tu moc nemotalo (já viděl 2).
Trať byla pěkně postavená, což mi nijak nezabránilo to zmastit hned na jedničku, kdy jsem po cestě k ní zahlídl o uličku dřív naši čtyřku a suveréně se k ní vrátit. Ale jinak to bylo fakt moc hezký a ti kdo do polska nejeli, budou trpce litovat. Když se dokopu, tak sem snad hodím nascanovanou mapu, ať mužete závidět.
Jana nezaváhala a opět suveréně vyhrála, Štěpánka znovu zaválela a podlehla pouze Anně Kaminské. Zbytek bojoval jak o život, ale na bednu to bohužel nebylo. Kompletní wyniki jsou tu.
Večer jsme si dali buřtíky, které se opékali na ohni/grilovali pořadatelé pro všechy úplně zadara!!! To jsem fakt čuměl. To u nás ještě nemáme :).
V neděli jsem se museli ráno přesunout do Skarbiszowic (hned vedle Tulowic). Na místo jsem dorazili asi jako první, ikdyž navigace opět nezklamala a povláčela nás „zkratkou“. Po cestě jsem dokonce trefili i kruháč, kde byly v pruhu pro nájezd se šipky pro odbočení vlevo. To bylo pro mě dosti náročné, ale zmákl jsem to bez ztráty kytičky. Nu což v Polsku je asi fakt možný asi vše :), na což jsem si postupně začínal zvykat. Když jsem v Skarbiszowicích přemýšleli, kde přesně je shromaždiště, tak nás minulo vláček aut s polskými závodníky. Tak jsem se za ně pověsili – jeli jsem do další vesnice, tam to nebylo. Jeli jsem kus zpátky, tam to bylo, ale to jsem ještě nevědeli, tak jsme jeli kus do lesa (asi 6 aut v řadě), tam to taky nebylo, tak jsem jeli zase zpátky na to místo, kde to bylo a tam už to tentokrát fakt bylo. Prostě pohoda, nikým to ani nehlo a nálada stále v parádní.
Závod 3. – Klasika
Počasí nám i v neděli nebývale přálo a navzdory předpovědím CHMU nám pršelo jen ráno ve Zdzieszowicích (kde jsem prohlašoval, a že do deště nepůjdu, že se mi neche pucovat kolo) a při startu se nám dokonce ukázala modrá obloha. Prostě pohoda – dojeli jsem si na víkend pro hezčí počasí. Ale zpátky k závodu, v neděli byla na pořadu klasika (ačkoliv v rozpisu se objevilo slovo „ultralong“, což mě taky dost vyděsilo). Start byl hromadný ve vlnách podle kategorií. Mapy byly dvě, což jsem zjistil až na konci… Čekalo nás cca 33km a 23 kontrol ve zvlněném terénu. Po startu jsem to narval co to dalo a vyletěl ve vláčku na silnici na jedničku. Produpal jsem to na druhé místo ve vláčku na svojí farstě. Pověsil jsem se za týpka na fullu a něco mi říkalo, že zadní tlumič bude dnes nemalou výhodou. Celkem to odsýpalo, na 4 kontrole se mojí spolurychloturisté oddělili a vyrazili po jiné farstě pryč, tak jsem hodl osiřel. Po sobotních hladkých rychlých cestách z krátké a asfaltu ze sprintu byly místní cesty plné kořenů, navážky a hrbolů od vzorků traktorů o dosti náročnější. Nedělní mapa byla trošičku divočejší, co se týče klasifikací některých cest a občas mi připadlo, že někde neseděli vzdálenosti. Ale jinak byla v pohodě a v zajímavém měřítku 1:16 000. Po prvním kole jsem se vrátili zase na start, kde jsem si obrátili mapu a jeli do dalšího kola. Trasa byla hezky zvolená s možností volby, fakt jsem si to užil, tedy až na některý ty kořeny, které mi lezly dosti na nervy :). No a k dvou mapám – nevím proč jsem si celou cestu myslel, že budou tři, tak jsem projel první kolo, vyměnil, druhé kolo a chtěl vyměnit a koukám, že mám zase první kolo. Tak jsem to obrátil ještě jednou za udivených pohledů pořadatelů mi docvaklo, že jsem přežil a že už fakt můžu do cíle :).
No suma sumárum, to bylo fakt pěkný. Holky opět nezklamaly. Jana byla 1., Štěpánka 3. a Markétka 1. (přehlásila se před závodem do Open, protože K21 byly přece jen dlouhý). Kompletní wyniki jsou tu.
No a co na závěr – musím hluboce smeknout před výkonem Míry, který jel snad první sólo biky a porval se s tím fakt obdivuhodně a Kingem – až budu mít jeho roky, tak bych chtěl jezdit tak dobře a tak rychle. Holky to zmákly taky parádně a Štěpánka vždy podlehla pouze nějaké mistryni světa – buď juniorské nebo dospělácké, jsem čuměl. Pořadatelé o nás pečovali jak o nějaký státní poklad – prostě paráda. Adam Hynek nás měl všechny pod drobnohledem, jak jsem zjistili v neděli po závodě :). Takže příští rok znovu hurá do Polska na další závody a třeba i s projížďkou „trajektem“.
Web závodu je přístupný tudy.
Fotky jsou z mobilu, tak prosím omluvte sníženou kvalitu. Btw. tak sukovice do drží Mira v rukách není sukowice, ale udělátko, kterým se prám přetahoval na druhou stranu.
Připojuji se k Petrovu barvitému líčení bikových závodů v Polsku a také vzdávám poctu Mirovi, ale i všem ostatním, kteří bojovali jako lvi v barvách LKT. Moje Peťou opěvovaná vítězství byla tak ještě v cíli na trestné kolečko (jak navrhovala Naďa po výhře na Bloudilovi), neboť moje dvě soupeřky připomínaly svým bikovým vybavením spíše cyklistiku na začátku minulého století. To, že nedělní trať opravdu na svých velocipedech objely, mně ještě i dnes leží na mysli. Takže by jim právem patřilo zvláštní ocenění za nekonečné nadšení pro tento sport. A to se mi do Polska moc nechtělo jet, ještě že jsem „musela“, za což vděčím Jirkovi.
Przyjaciele rowerzystów, bikerky przyjaciół,
Bardzo się cieszę, że udało mi się zwabić do tego wspaniała przygoda, że nie można nigdzie indziej niż doświadczenie w Polska i przez żadne inne niż naszych polskich przyjaciół. Gdy zobaczysz kalendarz niektóre imprezy zabawy podobne do check-in będzie natychmiast i tam. I zastanawiam się jak Adam Hyek skonsultować się z moim pomysłem na zorganizowanie wspólnego czeskim i polskim wyścigu Vidnava. Mam nadzieję, że po szkoleniu weekend w języku polskim, wszyscy jesteście również przeczytać ten post i wszystko rozumiem. Wszelkie niuanse w tłumaczeniu lingwistyczne gimnastyka jak odpowiedzieć w komentarzach.
Twoje King
Niektórzy czytelnicy nawet korzystanie z zaawansowanych urządzeń technologii informacyjnej niektórych prochopit problem, co należy rozumieć przez „check-in. Skąd Jirik atramentu i zdać literackich wyjaśnienie:).
No jinak myslím, že přejdeme zpět do češtiny, protože ani zpětný překlad přes translate službu na googlu nedává moc smysl 😀
Koukám, že si přeci jen dám jako 4. jazyk tu polštinu, kterou nám letos nabízeli. 🙂 Jinak Vám všem moc gratuluju jak k výsledkům, tak k vtipným zážitkům!